Jedná se o geometrický plán, ve kterém se graficky vyjádří rozsah práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.

    Věcná břemena tedy právně omezují vlastníka věci ve prospěch jiné osoby tak, že je povinen něco konat, něco trpět nebo něčeho se zdržet. Existují rozdíly mezi věcnými břemeny, která jsou na straně oprávnění spojena s realizací užitné hodnoty věci a věcnými břemeny svědčícími určitému subjektu.

    Podle tohoto dělíme věcná břemena na:

• věcná břemena k věci (in rem)
• věcná břemena k osobám (in personam)

    Věcná břemena k věci působí tak, že každý vlastník nemovitosti zatížené věcným břemenem je povinen trpět výkon práva každého vlastníka nemovitosti, která je z věcného břemene oprávněnou. Pokud toto právo trvá, nemá změna v osobách vlastníků na výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu k věci, žádný význam.

    Způsob vzniku práv odpovídajících věcnému břemenu vymezuje občanský zák. v ust. § 151 o odst. 1 tak, že věcná břemena mohou vznikat smlouvou, na základě závěti, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Způsob zápisu práv odpovídající věcnému břemenu do katastru nemovitostí je odvislý od právního důvodu jejich vzniku.

• je-li právním důvodem vzniku práva odpovídajícímu věcnému břemenu smlouva, vzniká právo vkladem do katastru nemovitostí
• pokud právo odpovídající věcnému břemeni vznikne jinak, než na podkladě smlouvy, zapíše katastrální úřad toto právo záznamem na podkladě listin, které vznik práva osvědčují